drobnohled.cz
Celkem 405 článků v 28 rubrikách.
Vyberte rubriku:

Pohled zblízka na zajímavá místa, zajímavé produkty či služby. Recenze, návody, tipy, postřehy a mnoho dalšího. To je Drobnohled.cz


Českoslovenští a čeští prezidenti jeden po druhém

Českoslovenští a čeští prezidenti jeden po druhém

Od vzniku Československé republiky v roce 1918 se v prezidentském křesle československého a následně českého státu vystřídalo zatím deset mužů.

Tomáš Garrigue Masaryk

14. listopadu 1918 byl prvním československým prezidentem zvolen univerzitní profesor Tomáš Garrigue Masaryk. První funkční období bylo dva roky. Až ústava z roku 1920 stanovila funkční období prezidenta na sedm let. Masaryk byl zvolen opět v roce 1920 a poté ještě v roce 1927 a 1934. Do posledního volebního boje se proti Masarykovi postavil i Klement Gottwald.

Edvard Beneš

Pouhé čtyři dny po Masarykově abdikaci byl 18. prosince 1935 druhým československým prezidentem zvolen tehdejší ministr zahraničí Edvard Beneš. Poté, co 5. října 1938 jen několik dnů po mnichovském diktátu abdikoval, odešel do exilu. V roce 1940 pak v Londýně vznikla československá exilová vláda a Beneš přijal funkci prezidenta v exilu. Jako hlava československého státu se v květnu 1945 vrátil do Prahy, zanedlouho byl ve funkci potvrzen a v roce 1946 opět zvolen. V poválečném období přispěl k obnově demokratického zřízení, nakonec ale nedokázal čelit náporu KSČ a 7. června 1948 podruhé abdikoval.

Emil Hácha

V pomnichovské době se do čela republiky postavil Emil Hácha. Jako jediný kandidát byl zvolen 30. listopadu 1939 a prezidentem zůstal i v době protektorátu. Pod nátlakem byl donucen podepsat souhlas s německou okupací. Loajální spoluprací s Němci se nejprve snažil zachovat maximální možnou autonomii protektorátu, později se však stal pasivním nástrojem německé okupační politiky. V květnu 1945 byl zatčen a krátce nato zemřel ve vězeňské nemocnici v Praze.

Klement Gottwald

Po únoru 1948 a byl 14. června 1948 prezidentem zvolen Klement Gottwald. První dělnický prezident, který stál v čele únorového převratu v únoru 1948, nesl hlavní zodpovědnost za politický vývoj v Československu v letech 1948 až 1953, který nakonec zasáhl i samotné vedení komunistické strany. Do čela KSČ se dostal v roce 1929, za války stál v čele moskevského vedení KSČ a po volbách v roce 1946 byl až do roku 1948 předsedou vlády. Prezidentského křesla si však příliš neužil, zemřel po necelých pěti letech ve funkci.

Antonín Zápotocký

Jen sedm dní po Gottwaldově smrti, 21. března 1953, přišel na Pražský hrad další z významných aktéru únorového puče - Antonín Zápotocký. Jako předseda vlády v době, kdy na Pražském hradě pobýval Klement Gottwald, a později i jako prezident nese Zápotocký svůj díl viny na politickém vývoji v 50. letech v Československu. Přesto si díky své osobní skromnosti na rozdíl od svého předchůdce získal značnou popularitu. Podobně jako Gottwald, i Zápotocký zemřel po necelých pěti letech ve funkci.

Antonín Novotný

Po Zápotockého smrti, 19. listopadu 1957, usedl do prezidentského křesla Antonín Novotný. Ten strávil na Pražském hradě necelých 11 let. Druhé funkční období, které po změně Ústavy z roku 1960 bylo již jen pětileté, však nedokončil, neboť na nátlak veřejnosti v březnu 1968 abdikoval. Přesto, že Novotný ve své funkci brzdil revizi politických procesů 50. let, nakonec svou politikou umožnil pozvolný proces liberalizace v kulturní i ekonomické oblasti, který předznamenal pražské jaro 1968.

Ludvík Svoboda

V bouřlivém období jara 1968 se tajným hlasováním stal prezidentem poválečný ministr národní obrany Ludvík Svoboda. Po srpnových událostech roku 1968 odmítl jmenovat vládu, která měla za pomoci okupačních vojsk převzít výkonnou moc v Československu. Svou autoritou dosáhl uskutečnění moskevských jednání se sovětským vedením a propuštění zajištěných československých představitelů. V 70. letech však podpořil proces normalizace. Prezidentem byl zvolen opět v březnu 1973, o dva roky později mu však jeho zdravotní stav prakticky nedovoloval vykonávat prezidentskou funkci, nicméně abdikovat odmítl. Proto se tehdejší vedení státu rozhodlo pomocí změny ústavy jeho funkci ukončit.

Gustav Husák

Nástupcem Ludvíka Svobody se 29. května 1975 stal právník Gustáv Husák, nejvzdělanější z komunistických prezidentů. Husák se v roce 1968 aktivně účastnil takzvaného demokratizačního procesu. Po srpnu 1968 stále výrazněji vystupoval na podporu normalizace. Husák byl jako vysoký funkcionář KSČ v roce 1950 obviněn ze slovenského buržoazního nacionalismu a téměř deset let strávil ve vězení. Do vysoké politiky se však vrátil a v roce 1971 se stal generálním tajemníkem ÚV KSČ a o čtyři roky později i prezidentem. Hlasy československých poslanců získal ještě dvakrát a z funkce odešel až v 10. prosince 1989 pod tlakem událostí v listopadu 1989.

Václav Havel

Vrcholem listopadových událostí v roce 1989 se stalo zvolení Václava Havla československým prezidentem. Václav Havel, který byl v 70. a 80. letech minulého století jako vůdčí představitel opozice proti komunistickému režimu často pronásledován a vězněn, se po listopadu 1989 stal v zahraničí patrně nejznámějším českým politikem. Důvěru poslanců Havel opět získal po prvních svobodných volbách v červenci 1990. Z funkce československého prezidenta odešel v červenci 1992 poté, co ve dvou kolech prezidentských voleb nezískal potřebný počet hlasů. Znovu se na Pražský hrad vrátil jako český prezident v roce 1993 a poté v roce 1998. Václav Havel byl jediným z prezidentů, který přísahal věrnost třem republikám.

Václav Klaus

V roce 2003 svedli zákonodárci boj o to, kdo bude nástupcem Václava Havla. Občanští demokraté vsadili na Václava Klause, který nakonec porazil všechny své protikandidáty včetně svého odvěkého rivala Miloše Zemana a ve třetím kole získal prezidentskou funkci. Václav Klaus po tuhém boji v parlamentě prezidentské křeslo obhájil i v roce 2008.


Přidáno 20.03.2010
Přečteno 726 krát


Statisticky vzato, hrad Křivoklát brzy lehne popelem

Statisticky

Tiger Woods, golfový mág a notorický sukničkář

Tiger

Pásmo Gazy. Co to je a proč se o něm stále mluví

Pásmo

Postrach českých restaurací jménem Zdeněk Pohlreich

Postrach

© Drobnohled.cz  /  Publikování nebo další šíření obsahu serveru Drobnohled.cz je bez písemného souhlasu provozovatele stránek zakázáno!  /  Kontakt: info@drobnohled.cz